Lukáš Kačena: AI není jen pro inženýry a ajťáky

Jakou formou a jakými aktivitami podporujete rozvoj umělé inteligence v Praze, potažmo v celé České republice?
Naše práce je velmi různorodá. Dalo by se říct, že se staráme o pražský ekosystém v oblasti AI. Takový příklad – přijede k nám delegace ze zahraničí se zájmem o oblast umělé inteligence. Z Ministerstva zahraničních věcí se často ozvou právě nám, abychom jim povyprávěli o výzkumu, firmách a akcích, které se kolem AI zrovna dějí. Jsme taková křižovatka, nebo lépe spojovatelna. Zájem je čím dál tím větší, náš newsletter odebírá přes tři tisíce lidí. My v prg.ai máme informace a dokážeme je předat. To si myslím, že je naše poslání.

Naše role není odborná ani expertní – umělou inteligenci nevyvíjíme. Děláme měkké věci od propojování po informování a vzdělávání. Zároveň máme akademické zázemí. Víme, kde hledat, pokud potřebujeme odborníka.

Spolupracujete hodně s odborníky z ČVUT. Jste také jeho absolventy?
Paradoxně ani jeden z členů našeho týmu není z oboru umělé inteligence.

Čím to, že k vám tedy lidé mají takovou důvěru, když nemáte odborné vzdělání?
To je dobrá otázka a jsme si vědomi, že se nad tím mohou lidé zamýšlet. Zaprvé, naše role není odborná ani expertní – umělou inteligenci nevyvíjíme. Děláme měkké věci od propojování po informování a vzdělávání. Zároveň jsme založení akademiky z ČVUT, Univerzity Karlovy a Ústavu informatiky Akademie věd, se kterými úzce spolupracujeme, takže akademické zázemí máme. Víme, kde hledat, pokud potřebujeme nějakého odborníka. Na druhou stranu se snažíme ukázat, že AI není jen pro inženýry a ajťáky. Na jejím překotném vývoji je totiž čím dál jasněji vidět, že je to šikovný nástroj pro celou společnost. Čím víc lidí napříč obory se mu bude věnovat, tím lépe. Stejně jako jsme se všichni museli naučit pracovat s internetem, bude to tak podobně i s umělou inteligencí, například se systémem ChatGPT. Umělá inteligence je dnes už využitelná ve všech oborech od zemědělství přes armádu, průmysl, sociální vědy až po zdravotnictví. ChatGPT může například pomáhat v psychoterapii nebo v sociální práci. My se teď navíc věnujeme projektu, kde jsou součástí AI i lidská práva. Je tam zkrátka obrovská interdisciplinarita.

Může umělá inteligence nějakým způsobem pomoci třeba i v oblasti sociální politiky? Například v otázkách bezdomovectví, sociálních dávek, podpory dlouhodobě nezaměstnaných apod.
Umělá inteligence se dá využít prakticky ve všech oblastech lidské činnosti. V oblasti bezdomovectví, co jsem si našel, mohou umělou inteligenci využívat sociální pracovníci v první linii. Může jim pomoci například při rozhodování o rizikových faktorech klienta, které určí, jak na tom je, co se od něj může do budoucna očekávat či jestli je třeba ohrožen právě dlouhodobým bezdomovectvím a nezaměstnaností. V sociální oblasti a ve zdravotnictví je v umělé inteligenci velká budoucnost, protože je tam nedostatek lidských zdrojů, který může AI vyrovnat. Spousta lidí se sice bojí, že jim umělá inteligence sebere práci, ona jim ale spíš bude pomáhat a jejich práci jim ulehčovat asistivní technologií. Ta změna bude podobná jako při nástupu internetu.

Proč je důležité mluvit o umělé inteligenci už na základních školách?
Protože už samy děti začínají pracovat s umělou inteligencí. Vyhledávají na Googlu, jsou na sociálních sítích, ať už si to přejeme, nebo nepřejeme. Tyto platformy jsou ovlivněné algoritmy, které nás drží v sociálních bublinách. Děti jsou na Netflixu a už dnes využívají i mnohé funkce ChatGPT, třeba na zpracování domácích úkolů.

Nemáme se obávat, že děti kvůli rozvoji AI přestanou samy přemýšlet?
Já si myslím, že podobné obavy nás provázely už v minulosti. Je to stejné jako s kalkulačkou v mobilu. Obrovsky to usnadňuje život. Ale to, že máme v kapse kalkulačku, hned neznamená, že jsme zapomněli počítat. Stejně tak je to s jazyky. Přece nebudeme rezignovat na učení jazyka jen proto, že si můžeme na internetu přeložit konverzaci s Japoncem z druhé strany planety.

Jaké programy o AI dnes na školách jsou?
V Praze existuje vynikající projekt AI dětem, do kterého se zapojilo už přes 400 základních škol. Jejich cílem je mimo jiné vytvářet vzdělávací materiály a učební postupy o umělé inteligenci. A to nejen pouze o AI samotné. Zakomponovali ji například i do dějepisu. Je na tom hezky vidět, že AI vstupuje do všech předmětů, tedy zatím asi s výjimkou tělocviku.

Výuka umělé inteligence je u nás nejen v Praze, ale v celém Česku velmi kvalitní. Mluvím hlavně o MFF UK a FEL a FIT ČVUT, kde mají obory zaměřené na AI a produkují řádově stovky studentů ročně.

Jak je na tom naše vysoké školství? Stíhá onen překotný vývoj?
Jedna věc je výuka umělé inteligence, která je u nás nejen v Praze, ale v celém Česku velmi kvalitní. Mluvím hlavně o Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy a o Fakultě elektrotechnické a Fakultě informačních technologií ČVUT, kde mají obory zaměřené na umělou inteligenci. Výuka na těchto pražských školách produkuje slušný počet studentů, řádově stovky ročně. Pro studenty nejen těchto škol děláme velice zajímavý program prg.ai Minor, který je nadstavbou nad studijními obory na zmíněných dvou univerzitách. Program propojuje nejlepší kurzy z obou vysokých škol, ale nabízí třeba i předměty z Fakulty sociálních věd. Studenti tak mohou studovat napříč fakultami. Letos se nám do programu přihlásili i třeba studenti práv, jaderné fyziky nebo přírodních věd. Pestrost vzdělání se tím trochu rozšiřuje, my tím boříme hranice a to nám dělá radost.

A co třeba domovy důchodců? Má i zde AI potenciální využití?
Uvažuje se, že by některé modely mohly fungovat jako součást psychoterapeutické péče, kde je také málo pracovníků. Podobně by se mohl využít chatovací nástroj pro lidi, kteří jsou sami doma a nemají si s kým popovídat. ChatGPT už dnes dokáže vést solidní konverzace na velkou škálu témat, což by mohlo být v případech osamělých důchodců přínosné. Jsou možné nejen psané, ale i hlasové rozhovory a podobných nástrojů v budoucnu vznikne celá škála. Kromě toho se ve zdravotnictví mluví o telemedicíně a o spoustě diagnostických nástrojů, které umožní pacientům zůstat doma ve svém prostředí. Například ve formě náramku, takových chytrých hodinek, které budou sledovat vaše životní funkce a data jednoduše pošlou rovnou lékaři, bez toho, aby člověk musel chodit fyzicky na vyšetření. Už i u nás se takové věci zavádí, například v Jihomoravském kraji.

Nabízíte také programy pro širokou veřejnost?
Ano, snažíme se, aby právě i široká veřejnost měla povědomí o umělé inteligenci. Pro ni byl ve Finsku vytvořen kurz Elements of AI, který si můžou udělat klidně třeba lidé s humanitním vzděláním. Já sám jsem politolog z Fakulty sociálních věd a ten kurz jsem zvládl absolvovat.