Jiří Materna: Česko se může stát líhní AI odborníků. Když začneme se vzděláváním brzy

Jiří Materna v minulosti vedl výzkumné pracoviště v Seznamu a v současnosti se zaměřuje na vývoj machine learning řešení na míru a výuku v iniciativě ML College, která nabízí vzdělávací programy umělé inteligence pro středoškoláky (Letní škola AI), učitele a školy (AI Akademie), manažery a vývojáře. Letní škola AI probíhá již druhým rokem, a to ve spolupráci s prg.ai a středními školami. Zájemci se na ní seznamují se základy umělé inteligence a jejích podkategorií, tedy strojového učení, neuronových sítí nebo predikce rozpoznávání objektů.

„Dnes už asi nikdo nepochybuje, že umělá inteligence hýbe světem a její využití bude čím dál rozšířenější. Pro její vývoj ale potřebujeme vysoce kvalifikované programátory, kterých je už teď nedostatek,“ osvětluje Materna v rozhovoru důvody vzniku AI Akademie a Letní školy AI, která v tomto ohledu nese první plody.

V jednom vašem článku jste přirovnal umělou inteligenci k elektřině 21. století. Co jsou ty pomyslné žárovky, které už teď v běžném životě využíváme? A jaké nové vynálezy se zájmem vyhlížíte?

S těmito „žárovkami” se dnes setkáváme možná častěji než s klasickými žárovkami s wolframovým vláknem. I když to nemusí být na první pohled zřejmé, umělou inteligenci dnes většina z nás využívá každý den. Najdeme ji v softwaru mobilních telefonů, kdy například zaostřují snímek z foťáku, v internetových vyhledávačích, kde řadí výsledky, nebo na streamovacích platformách. Tam nám třeba doporučuje filmy a seriály nebo upravuje tok dat. Osobně bych rád viděl větší zapojení umělé inteligence v medicíně a ve zdravotnictví. Je tam obrovský potenciál, který se zatím využívá jen minimálně. Přitom je to oblast, kde umělá inteligence může bez nadsázky zachraňovat životy, třeba při vývoji nových léků nebo včasným odhalováním chorob. 

Máte za sebou už druhý ročník Letní školy AI pro středoškoláky, ve kterém žáky seznamujete s nejrůznějšími kategoriemi umělé inteligence. Proč je to podle vás důležité?

Dnes už asi nikdo nepochybuje, že umělá inteligence hýbe světem a její využití bude čím dál rozšířenější. Pro její vývoj ale potřebujeme vysoce kvalifikované programátory, kterých je už teď nedostatek. Bude mě nesmírně těšit, pokud se Česko stane líhní takových odborníků a budou zde vyrůstat specialisté světové úrovně. Aby tomu tak bylo, je zapotřebí začít s jejich vzděláváním co nejdříve. To je ale jen jedna strana mince, která se týká vybrané hrstky počítačových odborníků. Umělá inteligence je dnes skutečně již všude kolem nás a je čím dál sofistikovanější. To s sebou kromě přínosů nese i možná rizika, a proto se domnívám, že by základní povědomí o umělé inteligenci měl získat úplně každý, aby si byl těchto rizik vědom a uměl s nimi pracovat. Dokonce bych prosazoval, aby se o tom se žáky začalo diskutovat již na základních školách. 

Součástí programu Letní školy AI je i praktická část, kdy žáci zpracovávají úkoly. Co je jejich cílem? 

V rámci projektu si žáci například sami vytvoří jednoduché modely umělé inteligence pro predikci rizika vzniku infarktu myokardu, rozpoznání druhů květin nebo odhadu vytíženosti půjčovny kol. Hlavními předpoklady jsou nadšení a zvídavost, ale hodí se i základní znalost programovacího jazyka Python.

Jak vnímáte dovednosti potřebné pro práci s umělou inteligencí žáků v takto mladém věku? Potvrzuje se, že mladší generace, která vyrostla s moderními technologiemi, je připravená na změny trhu práce ovlivněné digitalizací?

Nemyslím si, že by generace současných středoškoláků měla nějakou zásadní výhodu oproti předchozím generacím jen proto, že vyrostla s chytrým mobilem v ruce. Jejich hlavní devízou je mladý mozek, který je schopný se rychle přizpůsobit velké dynamice digitalizované společnosti a využít jí. Naší generaci dříve nebo později ujede vlak a nezbyde nám nic jiného, než to akceptovat. Tak to ale bylo vždy. 

Jak šla žákům praktická část Letní školy? 

V obou ročnících mě mile překvapilo, jak jsou žáci schopni porozumět i relativně složitým abstraktním konceptům, aniž by měli důkladný matematický základ. Ve své praxi se v rámci ML College věnuji převážně vzdělávání dospělých, typicky vysokoškolsky vzdělaným programátorům s řadou let zkušeností. A musím uznat, že je to často mnohem složitější. Středoškoláci i dospělí mají ale jedno společné – je to nadšení z toho, když sami pomocí umělé inteligence poprvé vyřeší nějaký na první pohled složitý problém.  

V pozadí rozšiřování vzdělávání o AI a realizování Letní školy v dalších krajích stojí učitelé a ředitelé školy. Vnímáte zájem z jejich strany? 

Setkal jsem se s řadou zapálených učitelů, se kterými byla radost pracovat. Bohužel je ale u nás i dost unavených a demotivovaných učitelů, kteří nemají zájem nebo kapacitu na další sebevzdělávání. Častokrát za tím stojí i obava z toho, že je umělá inteligence něco příliš složitého, co by učit nezvládli. S tím ale rozhodně nesouhlasím a rád je přesvědčím o opaku na některém z našich workshopů pro učitele.