Digitalizace jako další motor růstu české ekonomiky?

V době, kdy hledáme způsoby, jak co nejefektivněji zotavit hospodářství, představuje digitalizace významnou příležitost. Aby ale Česko úspěšně prošlo touto transformací, musí jednat co nejrychleji, píše David Randl ze společnosti McKinsey Prague.

V uplynulých dvaceti letech jsme jako bývalá socialistická země dosáhli silného hospodářského rozvoje a růstu. Hrubý domácí produkt na obyvatele vzrostl mezi lety 1996 a 2019 o 71 %, a to díky průmyslovým odvětvím zaměřeným na vývoz, zahraničním investicím nebo rostoucímu počtu vysoce vzdělaných pracovníků. Výhodou byly i relativně nízké náklady na pracovní sílu a neopomeňme ani přísun finančních prostředků z Evropské unie. 

Růstový impuls, který řada těchto faktorů poskytla, se však do značné míry vyčerpal. Česká ekonomika stále zaostává za vyspělými ekonomikami EU, výhoda v nákladech na pracovní sílu slábne a dále zvyšovat zaměstnanost při nízké míře nezaměstnanosti je velice náročné. Digitalizace oproti tomu nabízí rychlý a perspektivní způsob, jak zvýšit produktivitu. 

Současná pandemie zcela jistě podpořila zavádění digitálních technologií v České republice, ale příležitost, jak digitalizací ekonomiky podpořit růst a konkurenceschopnost, je mnohem větší. Musíme si však vzít ponaučení z našich sousedů a jednat co nejrychleji.

Máme velký potenciál – stačí ho probudit

Podle zprávy The Rise of Digital Challengers, kterou v roce 2018 vydala společnost McKinsey & Company, se česká digitální ekonomika podílela na hrubém domácím produktu 7,8 procenty a rostla trojnásobným tempem v porovnání se zbytkem ekonomiky. Předstihla sice tehdejší průměr střední a východní Evropy, který činil 6,5 procenta, ale zaostala za takzvanými digitálními předskokany, jako je Švédsko, kde digitální ekonomika představovala 15 % HDP. 

Společnost McKinsey ve své zprávě píše, že vyrovnáním odstupu od těchto digitálních předskokanů – devíti zemí, které v minulosti výrazně pokročily v digitalizaci – by Česko mohlo do roku 2025 díky své digitální ekonomice přidat k normálnímu růstu 16 miliard eur. To by odpovídalo přibližně o polovinu vyššímu růstu HDP a přibližně o 70 % vyššímu tempu růstu produktivity ve srovnání s předchozími lety.

Společnost McKinsey, která se k tématu digitalizace vrátila v souvislosti s pandemií koronaviru v roce 2020, zjistila, že česká digitální ekonomika sice vzrostla o téměř pět procent oproti očekávanému scénáři, rozhodně však nevyužívá celého svého potenciálu: česká digitální ekonomika rostla v letech 2017 až 2019 o 7,1 % ročně, ale „digitální premianti“ zaznamenali ve stejném období pokrok o 8,3 procenta. A země zaostávala i v rámci regionu, kdy střední a východní Evropa rozšířila svou digitální ekonomiku o 7,8 procenta. 

V období od ledna do května loňského roku se česká digitální ekonomika zvýšila 1,2×, za což mohly především vládní restrikce, jejichž cílem bylo omezit šíření koronavirové pandemie. Jen v prvních měsících roku 2020 narostl počet uživatelů online služeb o 1,3 milionu, přičemž se zvýšilo zapojení zejména starších osob. Čtyři z pěti Čechů jsou nyní online.

Česko však bude potřebovat širší digitální transformaci, aby svůj potenciál využilo naplno, a to zejména v odvětvích náročných na investice, jako je výroba, maloobchod a mohutný veřejný sektor. Ty za referenčními hodnotami digitálních předskokanů zaostávají nejvíce, přestože by mohly tvořit významný podíl české digitální ekonomiky.

Automatizujme práci, vzdělávejme zaměstnance

Růst produktivity hnaný technologiemi by mohl dlouhodobě vyvážit stárnutí populace, které se brzy zapříčiní o zmenšení pracovní síly.

Česko dosáhlo v období před koronavirem vrcholné úrovně zaměstnanosti a v prvním čtvrtletí roku 2020 bylo omezeno rekordně nízkou mírou nezaměstnanosti ve výši dvou procent. I s dopadem pandemie patřila míra nezaměstnanosti 2,9 % v posledním čtvrtletí loňského roku stále k nejnižším v Evropě

„I po skončení pandemie bude nutné nadále zvyšovat produktivitu pomocí technologií. Jen tím se mohou vyrovnat demografické trendy, jež ohrožující nabídku pracovních sil.“ 

Kromě toho Česko předstihlo průměr EU v počtu odpracovaných hodin na zaměstnance, když za posledních deset let odpracovalo ročně o deset procent více hodin. Za předpokladu neměnných prognóz zaměstnanosti, neměnného počtu odpracovaných hodin a bez příspěvku dalších faktorů, jako jsou dotace a daně, by byl budoucí hrubý domácí produkt tažen pouze růstem produktivity, který by se zpomalil na 1,1 procenta. To je na méně než polovinu růstu, kterou Česko zažívalo od roku 1996. 

Automatizace, specifický aspekt digitalizace, je tedy pro českou ekonomiku vysoce relevantní. Jedná se o proces, který zlepšuje provozní efektivitu a může pomoci vytvořit nová digitální odvětví, zejména díky využití umělé inteligence. Podle odhadů společnosti McKinsey by v Česku mohlo být s využitím již existujících technologií automatizována více než polovina dnešních pracovních činností, což odpovídá přibližně 2,4 milionu pracovních míst. Střední scénář zavádění technologií v České republice pak říká, že by do roku 2030 mohlo být automatizováno 1,1 milionu pracovních míst. Takový vývoj by podpořil růst sektorů, jako je ubytování, výroba, doprava, zemědělství nebo stavebnictví, jež se v poslední době potýkají s nedostatkem pracovních sil a zároveň u nich existují značné možnosti, jak zavést automatizaci.

To s sebou však u řady profesí přinese výrazné změny: u mnohých zaměstnanců to bude znamenat požadavky na nové dovednosti a některé specializace mohou do budoucna zcela zaniknout. Pro Česko tak bude klíčové zajistit rychlou rekvalifikaci pracovníků, jež zmírní riziko prudkého nárůstu nezaměstnanosti.

Umělá inteligence jako základ dalších inovací

Podle McKinsey by mohla technologická rekvalifikace také zvýšit zaměstnanost – a to i přesto, že si v tomto ohledu Česká republika vede relativně dobře. Volných pracovních míst je dostatek, některé sociální skupiny ovšem trpí nízkou mírou aktivity. V porovnání se Švédskem, které si v tomto ohledu vede nejlépe, má Česko přibližně 700 000 osob v nevyužitých pracovních rezervách.

Přínosy digitalizace jsou mnohé. Automatizace může společnostem pomoci zefektivnit výrobu, optimalizovat práci zaměstnanců, lépe porozumět přírodním podmínkám. Velký potenciál se také nachází u průmyslových inovací, kde může automatizace zlepšit a zrychlit výzkum a vývoj. Zpráva McKinsey Global Institute s názvem A future that works: Automation, employment, and productivity (Budoucnost, která funguje: Automatizace, zaměstnanost a produktivita) pak uvádí mnoho dalších případů, kdy automatizace přispívá ke zvýšení výkonnosti na pracovištích, k nimž patří například automatické sledování zásob nebo placení za zboží, když si zákazníci berou výrobky rovnou z regálu. Z výzkumu vyplývá, že tato řešení zlepšují spokojenost zákazníků a produktivitu zaměstnanců a zároveň snižují provozní kapitál. To vede k průměrné odhadované návratnosti investic ve výši čtrnácti procent.

Nová digitální odvětví založená na využití internetu, velkých dat a umělé inteligence by navíc mohla spustit zcela novou vlnu růstu české ekonomiky. Tyto technologie jsou již dostatečně rozvinuté a jejich aplikace nabírá na síle napříč odvětvími i ve společnosti. Pokud by umělou inteligenci do svých ekonomik ve velkém měřítku zavedlo již zmíněných devět digitálních premiantů, znamenalo by to podle zprávy McKinsey další zvýšení jejich HDP o 1,4 procenta, tedy nad rámec růstu způsobeného digitalizací. Česko by v tomto případě dosáhlo podobné hodnoty. Umělá inteligence má takto silný potenciál díky tomu, že může být implementována do různých odvětví a sektorů, má tendenci učit se, a tím se časem stávat efektivnější a účinnější, a také proto, že je často vede k dalším inovativním produktům a službám.

Není čas otálet

Česko má silné základy pro to, aby zde proces digitalizace proběhl rychle a efektivně. V některých oblastech, jako jsou finanční služby a výroba, již země dosáhla vyšší míry digitalizace než pět největších evropských ekonomik. Disponujeme navíc velkým množstvím talentovaných absolventů technických oborů, máme kvalitní digitální infrastrukturou a jsme méně konzervativní pokud jde o využití nových technologií než západní či severní Evropa. V oblastech klíčových pro úspěšnou digitalizaci, jako je zavádění digitálních dovedností a nástrojů na úrovni jednotlivců i podniků nebo míra účasti v systémech celoživotního vzdělávání, dosahuje Česko nadprůměrných výsledků ve střední a východní Evropě.

„Ve skupině devíti digitálních lídrů vyčíslila společnost McKinsey potenciální dopad plošného zavedení umělé inteligence na růst 1,4 % HDP ročně.“

Aby však země dohnala země na pomyslné špičce žebříčku digitalizace, bude muset zmobilizovat všechny zúčastněné strany. Podniky musí více využívat digitální nástroje, nebát se digitálních řešení pro zvyšování produktivity a ziskovosti a snažit se oslovovat nové zákazníky. Veřejný sektor musí přijmout technologie zvyšující efektivitu a zlepšující služby pro podniky i občany. Jednotlivci musí investovat do celoživotního vzdělávání, a tak si zvyšovat kvalifikaci, což jim otevře nové pracovní příležitosti. 

Zásadní roli v celém procesu ovšem hrají politici. Ti svými rozhodnutími mohou pomoci zavedení technologií ve veřejném i soukromém sektoru, podpořit pracovníky v rekvalifikaci a usnadnit vznik ekosystému, jež bude pomáhat začínajícím podnikům a digitálním inovátorům.

Česká republika ovšem musí konat rychle. Nacházíme se na prahu čtvrté průmyslové revoluce. Žijeme v době, kdy se krystalizují pravidla digitální hry a definují se nové trhy. Nejlepší čas pro digitální transformaci je právě teď.